Smart City – kde začít?
Způsob, jakým fungujeme ve veřejném prostoru, se s rozvojem technologií mění. Chytré telefony se staly nedílnou součástí našeho každodenního života. Stále více pochůzek vyřizujeme pomocí telefonu nebo chytrých hodinek. Jsme stále náročnější, pokud jde o rychlý přístup k informacím a službám. I naše města se musí přizpůsobovat měnícím se potřebám a požadavkům svých obyvatel. Rozvoj a digitalizace jsou tedy nevyhnutelné, a proto je důležité se na ně náležitě připravit. Hlavní myšlenkou chytrého města je modernizace aglomerací zavedením nových funkcí, které optimalizují a zefektivňují infrastrukturu a služby nabízené obyvatelům.
Aby se město mohlo stát chytrým městem, je nutné připravit odpovídající městskou infrastrukturu, technologické a personální zázemí. Základem pro efektivní fungování chytrého města je infrastruktura, která zahrnuje mimo jiné komunikační systémy, energetické, dopravní a vodovodní sítě. Technologická zařízení, jako jsou senzory, zařízení IoT (internet věcí) a komunikační sítě, umožňují sběr a analýzu dat a zavádění inovativních řešení, která zlepšují kvalitu života obyvatel. Nemělo by se však zapomínat ani na personální zázemí, tj. kvalifikovaný personál, který bude řídit procesy a udržovat infrastrukturu a starat se o rozvoj chytrých technologií. To vyžaduje odpovídající školení a získání specializovaných znalostí a dovedností.
Základem každé infrastruktury chytrého města jsou data. Tato data zaznamenávají různé senzory a kamery rozmístěné po celém městě. Velmi důležitá je také spolupráce města (správy) s dalšími subjekty, které poskytují služby obyvatelům – komunálními službami, vodárenskými společnostmi, dodavateli energií atd. Všechna data a služby musí být vzájemně řádně synchronizovány.
Je důležité mít na paměti, že zapojení veřejnosti do tohoto procesu je nesmírně důležité pro plné využití potenciálu moderních měst. Důležitým prvkem je připravit obyvatele na změny, budovat jejich povědomí, ukázat jim výhody zavedených řešení nebo zvýšit jejich důvěru v technologie. Zde zase leží velké břemeno na místních orgánech, jejichž úkolem je zajistit bezpečnost shromážděných dat společně s externími subjekty.
K tomu mohou sloužit informační kampaně realizované úřady, vzdělávací spoty, konference či semináře, ale i přímá setkání s obyvateli.
Londýn na prvním místě žebříčku nejchytřejších měst světa? Zásluhu na tom mají nejen britské investice do lidského kapitálu nebo elektronických finančních služeb, ale také rozsáhlý systém dopravy a veřejné dopravy.
Výhody pro občany
Myšlenka chytrého města se zrodila z potřeby zvýšit komfort uživatelů města, zlepšit komunikaci, zvýšit efektivitu městských celků. V době digitální revoluce jsou data základem většiny procesů. Jejich vhodné využití přináší úžasné výsledky. Chytrá města jsou toho názorným příkladem.
– Snižování znečištění a ochrana životního prostředí.
Pomocí moderních technologií a vhodného vybavení (například sledování GPS, čtečky RFID shromažďující informace nebo kamerový systém a systém analýzy obrazu) mají řídicí jednotky možnost sledovat a optimalizovat dopravu ve městě a také reagovat na zvýšenou úroveň znečištění. Důležitý je také vhodný přístup k nakládání s komunálním odpadem. Zde přichází na pomoc technologie. Vozidla jsou vybavena řadou senzorů, jejichž údaje pomáhají dispečerům optimálně řídit procesy. To pomáhá snižovat emise z komunálních vozidel. Pečlivý výběr odpadu, a to jak obyvateli, tak komunálními firmami, umožňuje jeho využití k recyklaci. Tyto procesy přispívají ke zlepšení životního prostředí ve městech a okolních obcích.
– Zvyšování produktivity práce.
Produktivita práce spočívá v tom, že svým zaměstnancům ukážete, že mohou pracovat chytřeji, nikoliv tvrději. Díky využívání chytrých řešení, jako je například automatizace činností, je pohodlí a spokojenost s prací mnohem vyšší. Město může zlepšit pracovní podmínky investicemi do infrastruktury a dopravy, vytvářením moderních kancelářských prostor a podporou vzdělávání a odborné přípravy. Ke zlepšení kvality života a spokojenosti obyvatel s prací navíc přispívá podpora kvalitních pracovních odvětví a zajištění rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Cílem těchto opatření je vytvořit příznivé prostředí pro rozvoj podnikání, zvýšit přístup ke vzdělání a poskytnout atraktivní pracovní příležitosti.
– Vyšší úroveň bezpečnosti.
Využití technologií v podobě kamer nebo senzorů umožňuje obyvatelům a bezpečnostním službám rychlejší přístup k informacím o ohrožení života nebo ztrátě majetku. Moderní řešení také umožňují reagovat na mimořádné události (odstávky, poruchy) nebo povětrnostní události (hurikány, požáry, záplavy atd.) a včas varovat obyvatele. Monitoring a analytika – vhodně použité – jsou nepostradatelným nástrojem pro zvýšení úrovně bezpečnosti.
– Zlepšení komunikace
Bez efektivní komunikace lze jen těžko hovořit o chytrém městě. Komunikace je nezbytnou součástí městských center. Úkolem města, městských manažerů a urbanistů je vytvořit systém dopravy a městské mobility, v němž všechny prvky spolupracují ve prospěch obyvatel a životního prostředí. Zde je klíčové zlepšení veřejné dopravy. Ta je hlavním dopravním prostředkem pro obyvatele a méně zatěžuje životní prostředí. Moderní ekologická vozidla, dobře navržené spoje, informační systém pro cestující – to je jen několik zlepšení, která lze realizovat.
Neméně důležité je poskytovat řidičům aktuální informace o dopravní situaci. Údaje v reálném čase umožňují přijímat rychlá rozhodnutí, např. objet obzvláště přetížený úsek silnice. Dopravní zácpy zmírňuje také vylepšený systém semaforů, který je přizpůsoben intenzitě dopravy a potřebám uživatelů. Plynulý provoz a zkrácení cestovní doby jsou cílem většiny opatření, která přijímají správci měst.
Zlepšení kvality veřejné dopravy je pro rozvoj inteligentních měst klíčové. Díky systémům monitorování a řízení vozového parku je možné lépe plánovat trasy, zajistit přesnější jízdy a snížit emise. Přístup k informacím o jízdních řádech a alternativních trasách prostřednictvím mobilních aplikací a informačních tabulí zvyšuje pohodlí cestování a umožňuje lepší přizpůsobení se změnám v jízdních řádech veřejné dopravy.
– Digitalizace městských služeb.
Postupující digitalizace neušetřila ani oblast veřejných služeb. Mnoho věcí již dnes můžeme vyřídit pomocí chytrého telefonu. Máme přístup k aplikacím, které nám umožňují podávat úřední žádosti, platit za likvidaci odpadu, platit za parkování nebo si koupit jízdenku na autobus. Digitální přístup k městským službám se ve větších aglomeracích stal vlastně standardem. Výzvou jsou jistě dynamicky se měnící potřeby uživatelů a centralizace, tedy možnost vyřídit většinu věcí z jediné aplikace.
Digitalizace – jaké výzvy představuje pro města?
Chytré město je myšlenka, která s sebou kromě řady výhod a zjednodušení přináší také rizika. Při výběru konkrétních řešení je důležité pamatovat na jejich přizpůsobení potřebám všech obyvatel. Uvědomělá realizace konceptu pomůže snížit riziko neúspěchu. Čemu bychom měli věnovat zvláštní pozornost?
– Vyloučení osob, které si s technologiemi nerozumějí.
Je třeba pamatovat na lidi, kteří technologie nepoužívají na denní bázi. Jedná se převážně o starší lidi, pro které představuje obsluha občanských portálů, jako je patient.gov nebo e-recept, velký problém. Dostupnost služeb pro tyto lidi je důležitým bodem udržitelnosti měst, proto by se mělo dbát na vzdělávání, zjednodušení rozhraní nebo optimalizaci služeb na fyzických místech.
– Hrozba kyberkriminality
Internet a technologie nám sice významně usnadňují každodenní život, je však důležité, abychom si byli vědomi možných rizik. Od počátku je nezbytné investovat do řady bezpečnostních prvků, které nás pomohou chránit před kybernetickými útoky. Vývoj v oblasti zabezpečení umožňuje robustní blokování proti hackerům.
– Blackout
Jedná se o závažný a náhlý výpadek proudu, který může ochromit celé město delším výpadkem proudu. Sledování a zlepšování stavu sítě a aktualizace systému mohou toto riziko minimalizovat. Nejnovější řešení si dokáží dokonale poradit s nepříznivými povětrnostními podmínkami nebo poruchami software.
K největšímu výpadku elektřiny v Polsku došlo 8. dubna 2008 ve Štětíně v důsledku silného větru a hustého mokrého sněžení. V jeho důsledku bylo od elektřiny odříznuto 500 000 lidí. Trval 16 hodin.
Zdroje informací:
Smart City 2020 – najinteligentniejsze miasta w Polsce i na świecie – Na fali nauki
Jak zapewnić bezpieczeństwo w mieście? O systemach audio w smart city
Smart City (aviary.pl)
Smart City: Jak Inteligentne Miasta Poprawiają Życie Mieszkańców (ideologia.pl)
Blackout – co oznacza? Najgłośniejsze przypadki i jak się przed nim ochronić | GRAMwZIELONE.pl
